Prožívají své první zimní herní soustředění s A-týmem, není jim ještě ani dvacet. V B-týmu ale v průběhu podzimu prokázali stále rostoucí kvalitu a perspektivu, a tak je trenér Pavel Hapal vzal s sebou do Turecka. Řeč je o pětici mladíků, kteří kádr pro Turecko doplnili coby hráči rezervního týmu. V Beleku do prvoligové party perfektně zapadli a za dobrou práci byli odměněni velkou porcí zápasových minut.
Nevzali jsme sem ty kluky proto, abychom dobře vypadali, že dáváme šanci mladým. Trenér Pavel Hapal je nominoval s tím, že jim tu šanci v Turecku opravdu dá, a ne jen symbolickou. A můžu říct, že nás všichni tak trochu překvapili tím, jak to až dosud zvládli,“ pochvaluje si sportovní ředitel Luděk Mikloško, jak si pětice teenagerů z B-týmu v Turecku vede.
Řečeno čísly, pětice Radim Šudák, David Krupička, Patrik Měkota, Michal Málek a Mikuláš Kubný nasbírala v dosavadních čtyřech přípravných duelech v Turecku dohromady už 450 minut. To vážně není jen tak nějaká „píárová“ akcička. Naopak, to je začlenění do týmu takříkajíc natvrdo. „Abych byl upřímný, nečekal jsem, že toho prostoru dostanu tolik,“ říká ofenzivní záložník Radim Šudák, nejčastěji se pohybující na pravém křídle. K devadesáti minutám, které nasbíral v Turecku, si může navíc přičíst pětačtyřicetiminutovku z utkání s Vyškovem.
Spokojeni se svěřenou minutáží jsou i jeho parťáci. „Na to, že je tu pět stoperů, jsem si zahrál dost,“ přitakává Patrik Měkota a podobně uvažuje třeba i David Krupička. „Jsme tu defacto čtyři praví beci. Přesto jsem své minuty dostal,“ říká.
Je zajímavé poslechnout si, jak svá turecká vystoupení mladíci z týmu trenéra Josefa Dvorníka hodnotí. Ani náznak přehnaného sebevědomí, navzdory lichotivým slovům Luďka Mikloška i dobrému vysvědčení, které vystavil trenér Pavel Hapal. „Byly tam nějaké zbytečné ztráty. První zápas jsem, myslím, zvládl, ten druhý už ode mě takový nebyl,“ cílí s kritikou k sobě samému Michal Málek. „Mohl jsem s tou minutáží naložit lépe,“ přidává se Radim Šudák. „První zápas jsem odehrál slušně, u toho druhého vím, že umím hrát lépe. Hrál jsem trochu na jiné pozici, musel jsem se s tím žít a možná jsem z toho byl vylekaný a zbytečně přemotivovaný,“ překvapí sebekritičností David Krupička. „Vždycky to můžeš odehrát lépe. Nějaký zápas se mi povedl víc, ten proti Lublani míň. Nastoupil jsem a dostali jsme dva góly, to bylo nepříjemné. U jedné situace jsem mohl mít lepší postavení,“ nezůstane pozadu ani Patrik Měkota.
Speciální příběh, jak to u gólmanů bývá, prožil Mikuláš Kubný. Dostal za úkol hájit branku proti Dynamu Kyjev. Úkol nelehký, třebaže Dynamo nastoupilo v kombinovaném složení. Po malé chvíli se mu při rozehrávce trochu zamotal míč pod nohou. „Ta počáteční nervozita už ustupovala, pak se mi stalo tohle, takže zas naopak trochu stoupla,“ usmívá se s odstupem několika dnů. „Pak jsem se ale nějakými zákroky dostal do hry a sebevědomí šlo nahoru,“ vylíčil Mikuláš Kubný, kterak pomohl k vítězství 3:2. Góly, které dostal, byly těžko řešitelné, ten první nechytatelný.
„Splnilo to účel. Kluci rozhodně nepropadli, v tom prvním zápase nás naopak mile překvapili,“ bere si závěrečné hodnotící slovo trenér Pavel Hapal. „Teď už je to na nich, aby pracovali dál a zlepšovali se, řekli si o další šanci a udrželi se tady,“ dodává trenér Baníku.
Když se kteréhokoliv člena této pětice zeptáte, co především si z Turecka domů odnesou, odpovídají téměř unisono: „Velký zážitek. Zjištění, že v áčku je vše na profiúrovni. Zkušenosti. Velkou motivaci do další práce.“ Dva z nich, Radim Šudák a Mikuláš Kubný si odnesou ještě něco. Výraznou změnu frizúry. V případě Radima Šudáka, jehož jeho bujná kštice doslova charakterizovala, se jedná o změnu dramatickou. Oba hráči se na středečním tréninku objevili dohola. „Kluci pořád na ty moje vlasy naráželi. Prý ať to ostříhám. Já to neostříhal a kluci se začali bavit o tom, že mě v Turecku vezmou dohola,“ usmívá se Radim Šudák. „Ujal se toho Bláža (Filip Blažek) a Marky (Jakub Markovič). No co, jsou to jenom vlasy. Beru to jako součást přijetí do týmu. Ale nechám si je zase narůst,“ ujišťuje devatenáctiletý záložník, u něhož, pokud jste jej dosud poznávali především podle účesu, budete mít jistou dobu potíž s identifikací.
Dohola je také Mikuláš Kubný. „Najednou na to nějak přišla řeč a dali jsme s Blážou střižbu o to, kdo půjde dohola. Dost mě mrzí, že jsem nevyhrál já, mohlo to být zajímavé vidět Blážu bez vlasů. Ale musel jsem nakonec pod strojek já,“ podotýká mladý gólman za chápajícího úsměvu svých spoluhráčů. „Dobré je to, ale já tohoto experimentu nepůjdu,“ ujistí sebe i spoluhráče Patrik Měkota, než se celá pětice znovu rozejde za svými týmovými povinnostmi. A dalšími zážitky z působení v A-týmu Baníku.
Sledujte #banikostrava
