Fotbalová akademie
pondělí 17. července. 2017
Obecné

Práce s brankáři Baníku očima trenéra Hlaváče

Před půl rokem posílil trenérský kádr Baníku Ostrava nový trenér brankářů Jiří Hlaváč, který doplnil osamoceného trenéra Schmuckera. Jak vnímá první půlrok v roli trenéra mladých brankářů Baníku, nám přiblížil v následujícím rozhovoru.

Jak ses dostal do Baníku Ostrava?
Na "Šoupalce" a Bazalech jsem vyrůstal přibližně od svých šesti let, prostředí klubu tak pro mě není cizí a takřka všechny jsem zde znal. Odešel jsem jen jako hráč asi před pěti lety do Frýdku a následně Hlučína, kde jsem se přibližně před dvěma lety začal věnovat práci s mladými brankáři. Letos v lednu jsem byl osloven panem Mašlejem, jestli bych stejnou práci nechtěl vykonávat pro Baník. Jelikož jsem odchovancem Baníku, nad nabídkou jsem nemusel dlouho přemýšlet a brzy jsme si plácli.

Byla pro tebe trenérská činnost lákadlem již delší dobu?
Vzhledem k tomu, že v Hlučíně jsem tuto práci vykonával při stále aktivní kariéře brankáře, šlo jen o to se rozhodnout, zda chci stále hrát fotbal na vyšší úrovni, nebo se naplno začnu věnovat trenérské činnosti. Vzhledem k mému vysokoškolskému vzdělání a především vztahu k Baníku jsem možnost trénovat viděl jako větší perspektivu do budoucna.

Jak jsi zapadl do trenérského kolektivu?
Na to se musíte zeptat hlavně jich. Já sám doufám, že jsem zapadl v pohodě, hodně trenérů jsem znal z dob, kdy jsem v klubu působil jako hráč. Někdy mi i proto nejde přes pusu některým trenérům tykat. Stejně jako v tréninku se i mezi trenéry snažím navodit pohodovou atmosféru. Někteří už mě možná mají plné zuby, jelikož píseň Raketou na Mars slyšeli už asi milionkrát (smích).

Jaké jsou podmínky pro práci? Shodují se s představami, které jsi měl, když jsi do Baníku přicházel?
Musím říct, že jsem podmínkami velmi mile překvapen. Jsem rád jakou cestou klub směřuje, že si vedení uvědomuje důležitost a rozdílnost v samotné přípravě brankáře. Jsme tady s trenérem Schmuckerem dva a to nám umožňuje se všem gólmanům věnovat téměř každý den. Servis a podmínky, které klukům vytváříme, dokáže nabídnout jen málo klubů v ČR.

Můžeš nám přiblížit svůj pohled na mladé brankáře v klubu? A přiblížit svůj vztah k nim?
Zaprvé bych chtěl říct, že nejsem typ člověka, který by kluky v tréninku k čemukoliv přemlouval. Můj pohled na gólmany je takový, že jsou to individualisti v týmovém sportu, potřebují být především v psychické pohodě, aby svou práci mohli odvádět na sto procent. Vzhledem k svému věku se snažím se všemi mladými brankáři udržovat vztah v kamarádské rovině, ale všichni mi vykají (smích). Když kluci v tréninku makají snažím se udržovat pohodovou a úsměvnou atmosféru. Když vidím opak, umím naopak být i hodně nepříjemný, což se však během mého působení stalo opravdu zřídka a kluky musím pochválit, že jsem po nich moc křičet nemusel. 

Je něco, co by jsi chtěl vyzdvihnout za uplynulý půlrok?
Chtěl bych vyzdvihnout práci trojice Lapeš, Murín a Zouhar, kteří jsou dle mého názoru budoucností Baníku a osobně jim moc přeji, aby co nejdříve nakoukli do "áčka". Jejich tréninkové nasazení a touha vítězit by měla být příkladem pro ostatní mladé brankáře v klubu. Velmi zajímavou dvojicí je také Baránek a Matěj, kteří přecházejí do U16. Právě Dominik Matěj zaznamenal výkonnostní posun a dokázal Barymu během jara vytvořit větší konkurenci než na podzim, kdy byl jedničkou své kategorie. Dále tady máme i ty nejmenší, kteří dělají své první brankářské krůčky. A když vidím v tréninku např. Tadeho Mičulku (ročník 2010) nebo Kubu Hrabovského (ročník 2009), tak to je ta radost, která vás naplňuje pro další práci. 

Co očekáváš od další sezony?
Očekávám lepší komunikaci s trenérem brankářů "áčka", což určitě po přichodu Víti Baránka nastane. Dále bychom s trenérem Schmuckerem chtěli zopakovat brankářský kemp, jehož první ročník v průběhu jara měl obrovský úspěch. Mrzí mě, že se na spousty mladých brankářů kvůli omezené kapacitě nedostalo. Ohromně mě překvapilo, jaký zájem o kemp byl, a jak obrovský dosah měl. Přijeli brankáři z Valašska, Jesenicka nebo Olomoucka.

Co tobě osobně uplynulý půlrok v Baníku dal a vzal?
Strašně moc. Především spoustu cenných zkušeností, možnost učit se od trenéra Schmuckera. Tím, že působím u všech kategorií, mohu v praxi pozorovat práci všech mládežnických trenérů v klubu, což mě posouvá v osobním rozvoji stále dále. Měl jsem možnost být součástí soustředění kategorie U15, která v února trávila osm dní ve Španělsku. A co mi vzal? Vždy jsem si myslel, že trenér žije ve stejném režimu jako hráč, ale čas, který své práci nyní věnuji, se nedá srovnat s časem, který jsem věnoval fotbalu, když jsem ho aktivně hrál. Tato práce mě však naplňuje na sto procent a naprosto si ji užívám.

Děkujeme Jirkovi za rozhovor a přejeme mu mnoho šťastných momentů v klubu i nadále.